|
|
Šnekový dopravník pro dopravu ocelových broků do otryskávače
Staněk, Ladislav ; Malášek, Jiří (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářská práce je návrhové a konstrukční řešení šnekového dopravníku pro dopravu ocelových broků do tryskače ocelových součástek dle zadaných parametrů. Je zde proveden výpočet základních rozměrů dopravníku, návrh pohonné soustavy, výpočet zaplnění žlabu, stanovení celkové hmotnosti šneku, návrh uložení šneku a pevnostní kontrola funkčních částí. Tato práce je složena z technické zprávy a výkresové dokumentace.
|
|
|
Minor Liberty and Major Liberty: For a decolonial reading of the philosophical genesis in Colombia
Meneses Alvarez, Nicolas ; Maesschalck, Marc (vedoucí práce) ; Pontière, Grégory (oponent) ; Álvarez Villarreal, Lina Marcela (oponent)
Titre : LIBERTÉ MINEURE ET LIBERTÉ MAJEURE : Pour une lecture decoloniale de la genèse philosophique en Colombie. Résumé : Cette recherche s'efforce pour restituer les fondements philosophiques de la liberté à l'œuvre dans le protectorat d'indiens et la praxis du premier évêque de Popayán Juan del Valle comme moment primordial de l'activité philosophique en Colombie pour ensuite montrer ses contradictions non seulement quant à ses dispositions mais quant à la liberté et la tradition proprement indigène. Nous appelons cette liberté majeure d'après le droit et devoir majeur du peuple Misak. Mots-clés : Liberté, Majeur/Mineur, Relationnalité/Substantialité, Nupirau, Pishi, Protectorat d'indiens, Choses-concepts, Escargot, Concrétion/Abstraction.
|
|
|
Využití hlemýžďovitých v testech ekotoxicity
Fojt, Pavel ; Komendová, Renata (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem této dizertační práce jsou možnosti využití hlemýžďovitých v testech ekotoxicity. Konkrétně využití kosmopolitního terestrického plže druhu Helix aspersa aspersa (syn. Cantareus aspersus nebo Cornu aspersum). Životní cyklus těchto plžů probíhá ve velmi těsném kontaktu s půdním ekosystémem. Zde se také zúčastňuje některých velmi důležitých procesů, jako je především dekompozice odumřelé organické hmoty. Práce bude soustředěna na vyžití těchto plžů při hodnocení ekotoxicity vybraných elementů, které mohou v různé míře vstupovat do půdního prostředí. Především se bude jednat o hodnocení vlivu těžkých kovů. Dalším aspektem bude také rozdělení ekotoxikologických testů do různých kategorií v závislosti na životním stádiu tohoto organismu a následně srovnání citlivosti daných stádií ke konkrétní úrovni kontaminace určitými polutanty.
|
|
|
Úloha humorálních (plasmových) faktorů při infekcích plžů schistosomami
Košťáková, Monika ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Motolice třídy Digenea, jako Schistosoma mansoni, využívají měkkýše, téměř vždy plže, ve svém životním cyklu jako mezihostitele. Obranný systém plžů je složen z imunitních buněk zvaných hemocyty, které jsou hlavními efektory a spolupracují s rozpustnými komponentami. Tyto rozpustné (humorální) faktory mohou ovlivnit přímo larvální stádium parazita i aktivitu hemocytů a také se účastnit při rozpoznávaní parazita. Za hlavní složku humorální imunity jsou považovány lektiny, které mají primární roli v "non-self recognition". Lektinovou aktivitu vykazují také proteiny příbuzné brinogenům objevené u Biomphalaria glabrata. Jejich unikátní struktura zahrnuje brinogenovou a imunoglobulinům-podobnou doménu. Důležitou úlohu v obraně by mohly mít i molekuly podobné cytokinům. V hemolymfě plže je přítomno mnoho různých molekul, jejichž hladiny se mění v průběhu infekce. Odpověď na parazitaci je tudíž velmi komplexní a čeká na další objasnění.
|
|
|
Ontogeneze larválních stádií motolic čeledi Fasciolidae v mezihostitelských plžích.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Soldánová, Miroslava (oponent)
Čeleď Fasciolidae je významnou skupinou motolic zahrnující vážné patogeny člověka a hospodářských zvířat. Z hlediska rozmnožování probíhá životní cyklus těchto motolic ve dvou fázích - pohlavní rozmnožování v definitivním hostiteli (velcí suchozemští savci) a nepohlavní rozmnožování v mezihostiteli (vodní plži čeledi Lymnaeidae a Planorbidae). Vývoj v mezihostitelském plži je charakteristický produkcí velkého množství larválních stádií parazita (sporocysta, redie, cerkárie), která jsou po opuštění plže a následné transformaci ve vnějším prostředí (metacerkárie) infekční pro definitivního hostitele. Infekci mezihostitelského plže motolicemi doprovází řada převážně negativních vlivů (rozsáhlé patologické změny, které mohou vést ke snížení plodnosti). Shrnutí dosavadních informací týkajících se ontogenetického vývoje motolic čeledi Fasciolidae v mezihostiteli odhaluje, že současné znalosti této části životního cyklu jsou často neúplné a nevyváženě rozložené mezi jednotlivé druhy. Na základě shrnutí lze také vyvodit, které poznatky jsou univerzálně platné a které mezidruhově proměnlivé.
|
|
|
Radiation-induced plasticity of prostate cancer cells
Kyjacová, Lenka ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bouchal, Jan (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Rezistence různých typů nádorů ke konvenční léčbě radiací nebo chemoterapeutiky patří mezi nejčastěji zkoumané fenomény v oblasti molekulární a klinické onkologie. Pro rekurentní onemocnění je charakteristická přítomnost metastáz, které jsou v 90% odpovědné za úmrtí pacientů. Frakcionované ionizující záření (fIR; fractionated ionizing radiation) v kombinaci s chirurgickým odstraněním nádoru nebo hormonální terapií představuje nejčastější typ léčby v případě lokalizovaného nebo lokálně pokročilého karcinomu prostaty (KP). Hlavní příčinou neúspěchu radioterapie KP je radiorezistence s následnou diseminací přeživších buněk do okolních tkání. Ve snaze lépe pochopit fenotyp buněk asociovaný s radiorezistencí jsme vystavili čtyři buněčné linie KP derivované z metastáz (DU145, PC-3, LNCaP a 22RV1) klinicky relevantním, denně se opakujícím dávkám ionizujícího záření (fIR; 35 x 2 Gy), což mělo za následek vznik dvou přeživších buněčných populací - adherentních buněk vykazujících známky senescence včetně exprese markerů asociovaných se senescencí a neadherentních buněk rezistentních k anoikis, s rysy kmenových buněk, včetně aktivní sinalizace Notch a exprese kmenových znaků CD133, Oct-4, Sox2 a Nanog. Zatímco radiorezistentní adherentní buňky byly schopné obnovit proliferaci krátce po skončení ozařování,...
|
|
|
Role of transcription factor Snail in mechanism of development of radiorezistence in prostate carcinoma cell lines
Davidová, Eliška ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Benada, Jan (oponent)
Častou příčinou selhání léčby karcinomu prostaty je rezistence vůči radioterapii a chemoterapii s následným rozvojem metastatické, a v podstatě neléčitelné, formy onemocnění. Ačkoli mechanismy rozvoje radiorezistence nebyly doposud zcela objasněny, některé studie ukazují, že transkripční faktor Snail, klíčový mediátor epiteliálně-mezen- chymální tranzice i následné tvorby metastáz, má zásadní roli v rozvoji chemorezistence a radiorezistence nádorových buněk. Protože aktivace optimální odpovědi na poškození DNA je určujícím faktorem pro přežití buněk vystavených chemoterapii či ionizujícímu záření, předpokládali jsme roli Snail právě v těchto procesech. V této práci jsme se nejdříve zabývali analýzou vztahu mezi Snail a kinázou ATM. Přestože nedávné studie naznačují, že ATM může regulovat stabilitu Snail skrze jeho fosforylaci, a taktéž my jsme pozorovali mírný vliv inhibice ATM na hladiny Snail u nádorových buněk vystavených ionizujícímu záření, na základě souhrnných výsledků ze všech námi provedených experimentů nelze tuto regulaci jednoznačně potvrdit. V dalším kroku jsme hodnotili roli Snail v regulaci transkripce cyklin-dependentní kinázy p21waf1/cip1 . Výsledná data poukazují na to, že v regulaci transkripce p21waf1/cip1 má Snail supresivní účinek, kterýžto není závislý na funkčním stavu...
|
|
|
Raný embryonální vývoj a morfogeneze vybraných orgánových soustav redií a cerkárií motolice Fascioloides magna.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Fascioloides magna je ve střední Evropě nepůvodní, veterinárně významný druh dvouhostitelské motolice využívající jako své definitivní hostitele zástupce čeledi Cervidae (jelenovití). Náhodně mohou být infikováni i jiné druhy přežvýkavců, například ovce domácí, tur domácí či koza domácí. Podobně jako u mnoha dalších druhů motolic hraje i v životním cyklu motolice F. magna klíčovou roli vývoj v mezihostitelském plži (Lymnaeidae). V této části vývoje se životní stádia - sporocysty a redie rozmnožují a produkují stádia nazývaná cerkárie. Ty jsou po encystaci ve vnějším prostředí infekční pro definitivního hostitele. Vývoj motolic v prvním mezihostiteli je předmětem výzkumu již od druhé poloviny 19. století, přičemž mnoho otázek souvisejících s touto problematikou zůstává stále nezodpovězených. K odhalení některých skutečností mechanismu rozmnožování motolice F. magna v mezihostiteli a ontogenetického vývoje redií a cerkárií prezentovaném na příkladech vybraných tělních soustav - svalové, nervové a vylučovací, by měla přispět i tato práce.
|
|
|
Využití pitev bezobratlých živočichů ve výuce biologie na středních školách
Ondrová, Radka ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na anatomii a provádění pitev 4 vybraných modelových bezobratlých živočichů využitelných ve školní výuce. Jedná se o škebli rybničnou (Anodonta cygnea), pakobylku rohatou (Medauroidea extradentata), chrousta obecného (Melolontha melolontha) a ježovku jedlou (Echinus esculentus). V případě chrousta obecného se k němu vztahuje zpracovaný text, doprovodné fotografie pitvy jsou pořízeny na tropickém zlatohlávku rodu Pachnoda, který má z chroustem velmi podobnou vnitřní stavbu. U všech vybraných živočichů se věnuji možnosti jejich získání, správného smrcení, vnější i vnitřní stavbě těla a postupu jednotlivých krovů pitvy, která je doplněna digitálními fotografiemi. Práci jsem rozšířila přehledem rozsahu učiva na základních a středních školách, který se týká rozpracovaných živočichů. Pro větší srozumitelnost je text doplněn slovníčkem cizích pojmů, které se v práci vyskytly. Součástí příloh je fotografický atlas pitev, který vznikl spojením této diplomové práce a mé bakalářské práce (obhájena v roce 2010), ve které jsem stejným způsobem rozpracovala 5 živočichů. Jedná se o škrkavku prasečí (Ascaris suum), žížalu obecnou (Lumbricus terrestris), hlemýždě zahradního (Helix pomatia), raka mramorovaného (Procambarus aff. fallax) a švába velkokřídlého (Archimandrita tesselata)....
|
|
|
Ontogeneze larválních stádií motolic čeledi Fasciolidae v mezihostitelských plžích.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Soldánová, Miroslava (oponent)
Čeleď Fasciolidae je významnou skupinou motolic zahrnující vážné patogeny člověka a hospodářských zvířat. Z hlediska rozmnožování probíhá životní cyklus těchto motolic ve dvou fázích - pohlavní rozmnožování v definitivním hostiteli (velcí suchozemští savci) a nepohlavní rozmnožování v mezihostiteli (vodní plži čeledi Lymnaeidae a Planorbidae). Vývoj v mezihostitelském plži je charakteristický produkcí velkého množství larválních stádií parazita (sporocysta, redie, cerkárie), která jsou po opuštění plže a následné transformaci ve vnějším prostředí (metacerkárie) infekční pro definitivního hostitele. Infekci mezihostitelského plže motolicemi doprovází řada převážně negativních vlivů (rozsáhlé patologické změny, které mohou vést ke snížení plodnosti). Shrnutí dosavadních informací týkajících se ontogenetického vývoje motolic čeledi Fasciolidae v mezihostiteli odhaluje, že současné znalosti této části životního cyklu jsou často neúplné a nevyváženě rozložené mezi jednotlivé druhy. Na základě shrnutí lze také vyvodit, které poznatky jsou univerzálně platné a které mezidruhově proměnlivé.
|
host ::
RSS.